puul roku
Pohyb v naší dílně byl za posledního půl roku velký a jak trefně poznamenal náš kamarád — podle vašich stránek je vidět, že neležíte na netu, ale na slámě. Ano poslední novinku zde máme z poloviny února…
Díky vydatnému hlídání dětí ze strany babičky, se můžu věnovat dílně zase o trochu víc. Náš Metoděj se začíná projevovat jako plnohodnotný UU společník. Učíme se od sebe – obohacuje dílnu o muzikální i parkourové prvky. Už se těšíme jak se projeví naše Josefína. Zatím je její nejzářivější stránka přirozeně seznamovací a tak jsme díky ní v milém kontaktu se sousedy, školkovými spolužáky, náhodnými kolemjdoucími, pejsky i kočičkami. Náš slamodomek pomalu dotahujem do obytné podoby, pohyb na stavě je momentálně spíše pozvolný – šetříme zdroje vnitřní i vnější. Nejzásednější posun je ten, že máme v celém domě hotovy hrubé omítky a to hlavně díky partě šikovných chlapíků kolem Viktora Karlíka z centra Baobaby . Taky jsme se pokoušeli vyrábět vitráže ze sklínek, ale není vůbec jednoduché říznout takhle hezky rovně flašku od piva. Nakonec se jako vitráž nebo spíš kruhové okno použilo nalezené sklo z pračky. Noo, místy už to naše obydlí začíná mít atmosféru))). Koncem září jdem od podlahy na podlahy.
Velikonční vejce – jarní zakázka pro obec Návsí
Máme za sebou pár kurzů pro místní základku. Byla to zatěžkávací zkouška jak pro dílnu, tak pro nás. Zkoušeli jsme, co vše jsme schopni školám nabídnout a za jakých podmínek. Výsledkem je nový model kurzů, který se od října rozběhne. Každý měsíc – jeden tématický kurz. Bude otevřen celý týden, je ale nutné se hlásit a plánovat s předstihem. Tenhle model vyžaduje docela aktivní + tvořivý přístup od učitelů, ale věřím, že se to chytne. Ve spolupráci s DDM Jablunkov otvíráme zároveň obdobný kurz, kde se mohou hlásit i jednotlivci.
Martin ilustruje – a jak! Má za sebou dvě nové knížky a jeden pracovní sešit. Na jaře vyšla krásná kniha Možu superhrdinovia nosiť okuliare, z malého ale vynikajícího slovenského nakladatelství e.j.publishing. Vydařená byla taky už druhá spolupráce s Pipasíkem a to na pracovním sešitu Můj atlas hub. Na konci léta pak Martin dokončil ilustrace pro Petra Borkovce a nakladatelství Běží Liška – Každá věc má něco společného se stěstím…neskutečně hezký název. Už v říjnu uvídíme knížku na TAbooku!!
A mezitím si Meti vytiskl grafiku svého oblíbence a díky tomu umím i já Bohemian Rhapsody zazpívat v angličtině ač Freddie nikdy mým velkým oblíbencem nebyl. A pak se jelo do Malče u Chotěboře, kde Lenka Dolanová postupně rekonstuuje romantickou polorozbořenou budovu už v ničem, kromě názvu, nepřipomínající Kravín. Lenka nám taky zařídila v kavárně na náměstí výstavu. Ale kavárna… to si každý představí posvém, ta chotěbořecká se prostě musí vidět a zažít! Pokud budete někdy v Chotěboři tak určitě ZASTAVKAFE.
Začátkem léta nám obec odsouhlasila návrhy pro malby na protihlukové stěny u nádraží v Návsí. Měli jsme tak v dílně naše první residenty. Karolína Rossí a Janek Rous s dětmi k nám přijeli malovat rostlinné motivy tématicky se vztahující k magickým rituálům na Jablunkovsku. Za své dílo sklidili vyloženě nadšené reakce nejen místních obyvetel. Dokonce jsme se setkali s „pozitivní agresí“, když nám někdo během malování sprejem na silnici napsal, že jsme nádherné bytosti… Po odjezdu residentů jsme se chopili štětců my – já malovala obří stín, který na stěnu projektuje velký jasan přes ulici a Martin maloval stylizovanou mapku Návsí, kde jsou mrvenci lesní (druh typický pro tuto lokalitu) znázorněni jako obyvatelé. Asi 40m dlouhá zeď bude ještě doplněna živými rostlinami a v říjnu snad vernisáž.
K dokončení se aktuálně blíží zakázka pro Třineckou knihovnu Čtenářský metr. Ten má sloužit (kromě měření čtenářů) hlavně jako seznam doporučené literatury pro daný věk/výšku…a jak tak koukám k některý titulům už prostě nedorostu. Hezkých knížek je opravdu spousta a to si v Třinci dali s výběrem opravdu záležet. Jupí! spolupráce s knihovnou už začíná pomalu připomínat tu Staniční, Žilinskou naši mateřskou.
A na dovolené jsme taky byli a bylo to faj – utužili jsme přátelství v Praze, na Lipně i v Oponešicích – a pokud jsme se tam s vámi nesetkali, určitě se uvidíme na Litru nabo Tabooku — Ahooj!
— Každá věc má něco společného se štěstím —
