Pozvání na tuto výstavu nás zastihlo ve zvláštním rozpoložení. Dalo by se říct, že pro nás, jako grafickou dílnu Uutěrky, nastal bod nula. Máme za sebou deset let fungování – deset let zkušeností se sítotiskem, knihvazbou, kurzů pro děti, zakázek pro kulturní instituce, ale i celou řadu autorských sborníků, knih, tisků, projektů, knižních festivalů…
Ležatá nula pro nás znamená určitým způsobem redefinici, transformaci Uutěrek… pomalý, drobivý rozpad, jako když se ulomí koláč. Na talíři zůstanou koláče spolu, ale už jako samostatné kousky. A stejně jako my dva se neplánovaně rozdělila i tato výstava. Vznikla část úhledná, která jakoby znázorňovala naši minulost a část šmudlavá a trash, která ukazuje současný stav hledání a snad i zrod něčeho nového. Za to nové spíše kopu já. Zkoumám a experimentuji s technikou sítotisku v kombinaci s malbou. Vystavujem i roztisky a přetisky, které se běžně vyhazují, stejně jako použité zbytky barev. I tyto „vnitřnosti“ jsou součástí aktuálního stavu naší dílny.
Na druhou stranu Martinovy nové věci zůstaly na této výstavě skryté, protože se jeho práce už schovává pod křídly nakladatelů, vydavatelství či jiných uměleckých studií, pro které vytváří nové série skládaček, ilustruje knihy, navrhuje grafiku, tiskne sítotiskové zakázky (Pipasík, E.J. Publishing, Běží liška, Didawood). A to je zajímavé jak z hlediska spolupráce a dalších možností rozvoje, tak i velké tvůrčí svobody, kterou mu zadavatelé nabízejí.
Je úlevné si díky této výstavě uvědomit náš současný stav.
A v neposlední řadě bylo radostné objevit zrovna v Přerově takovýto galerijní prostor a kurátorku Martu Jandovou – děkujeme za pozvání!
16.10.2020 – fjk

zařazeno pod: novinky | vložil admin dne 16 října, 2020