Možná si myslíte, že cvrčci v zimě spí a možná, že to i ve většině případů pravda je. Třeba takový cvrček luční určitě někde na poli pod sněhem spí. Cvrček Staniční ale nespí. Zalezl v listopadu pod knihu a teď v březnu může s hrdostí říct, že se „tím konečně prokousal“. Je cvrčkovou zvláštností, že knihu musí nejprve celou přežvýkat a sníst, aby se dověděl potřebné vědomosti. Moc nás to netěší, protože musíme neustále nakupovat nové knihy, ale ani se na něj nezlobíme – ostatně kdo se může pochlubit tak sečtělým cvrčkem jako má Stanica?

Zato ale Stano!
Ten v zimním tichu chodil do knihovny taktéž. Jak jsme ale později zjistili, původně zapůjčené knihy mu nesloužily ke studiu. Začátkem února si přišel pro pět svazků z dějin umění, které mají zvlášť pevné kartonové desky a dokonce se ptal po dalších tlustších knihách. To nám bylo podezřelé. Namátkou jsme se zeptali zdali už má dočtené umění Pravěku. Nejprve si vůbec nemohl vzpomenou a pak z něj vypadlo: „Jo myslíte tu knížku s lesklým papírem? Takové bych si už nikdy nepůjčil, to ne, tolik dyýýmu jsme v noře nikdy neměli … jak z toho vašeho Pravěku,“ chápete to?! Knížky prostě zajišťovaly teplo jeho nory a vůbec mu to nepřišlo divné. Po Stanově zásahu jsou tak škody v knihovně mnohem větší než jsme předpokládali…

A ptáte se co ještěrky a Smrádek?
Ještěrkám se v zimních měsících zpomaluje krevní oběh a tím je způsobeno, že se jeví nemotorně, ospale a jakoby bez života. Nejaktivnějším členem byl tedy Smrádek. Každý den u ještěrek posedával nebo hopsal kolem s kouskem provázku. Měřil vzdálenost, kterou během dne ještěrky urazily. Za tři měsíce tři centimetry. Jeho měření se ale nedá moc věřit, protože jsme ho přistihli, jak ještěrky ze zadu pošťuchuje.

zařazeno pod: novinky | vložil admin dne 10 března, 2012