…………….první náraz prorazil bok rakety obrovským otvíračem konzerv. Muži byli vhozeni do vesmíru jako hrst mrskajících se rybek. Rozprskli se do temného moře a jejich koráb letěl v miliónech úlomků dál jako roj meteorů za ztraceným sluncem.“Barkley, Barkley, kde jsi?“ Hlasy zněly jako volání ztracených dětí ve studené noci. „Woode, Woode!“ „Pane kapitáne!“ „Volám Hollise, tady Stone.“ „Stone, tady Hollis. Kde jsi?“ „Nevím, jak to mohu vědět? Kde je nahoře a kde je dole? Padám. Dobrý bože, padám.“ Padali. Padali jako kamínky do studny. Rozprášili se jako kuželky po gigantickém úderu. Místo mužů zůstaly jen hlasy – nejrůznější hlasy zbavené těla a bolestně vzrušené, rozličně zbarvené hrůzou a rezignací. „Vzdalujeme se od sebe.“ Bylo to tak. Hollis, který se řítil střemhlav, věděl, že tomu tak je. Vnímal to, ani nemohl říci jak. Rozlétali se po vlastních drahách a nic je nemohlo přivést zpět. Měli na sobě absolutně nepropustné kosmické oděvy se skleněnými válci přes bledé obličeje, jenže neměli čas připevnit si na ně pohonné destičky. S nimi by se změnili na malé záchranné čluny ve vesmíru, zachránili by sebe i druhé, sdružili by se a shledali dohromady a vytvořili lidský ostrov, který by postupoval podle určitého záměru. Jenže bez pohonných destiček přisátých k ramenům byli jen nesmyslnými meteory a každý šel vstříc jinému, neodvolatelném osudu………………
/Slunce a stín, Ray Bradbury/




V dubnu jsme uspořádali tří denní exkurzi do Třineckých železáren. Účastnilo se jí asi třicet studentů vysokých uměleckých škol /Akademie a Umělecko-Průmyslová škola v Praze, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IPUS Ostrava/. Ti z nás, co viděli železárny poprvé, odnášeli si dojmy jako z expedice do vesmíru. Vzniklé práce proto často podléhají tomuto pocitu. Na výstavě Expedice nám nejde ani tak o popis průmyslové krajiny Třineckých železáren, ale spíš o zachycení zvláštního mimozemského pocitu, toho, co člověk každodenně navštěvující TŽ asi už nevnímá. Industriálně-fantastickou tématiku můžete vidět v grafikách, videích, digitálních tiscích a kresbách osmi účastníků expedice – Hana Šuranská, Martin Krkošek, Ján Petrovič, Honza Kuntoš, Jitka Sedláková, Pavla Byrtusová, Sylva Kořánková, David.

Výstava EXPEDICE se dá chápat i jako přirozené pokračování našeho dlouhodobého projektu „Vesnické výstavy“. Našim záměrem je pořádat výstavy a videoprojekce v negalerijních prostorech, mimo centra kulturního dění, ale zároveň v místech, kde je možnost setkání většího počtu lidí (hospody, knihovny, festivaly apod.) Snažíme se tak o obnovení zájmu o výtvarné umění o propojení umění a běžného života, o komunikaci.

zařazeno pod: projekty | vložil admin dne 13 října, 2011