Letos jsme se na říjnové knižní veletrhy s předstihem připravili. Natiskli jsme co se dalo. Změnili jsme také způsob balení a místo batohu použili kufr na kolečkách a obří složky zabalené do velkého vaku. Tím ale přepravní inovace končily. Ve čtvrtek ve tři ráno jsme přibalili ještě dvě spící děti a vyrazili vlakem směr Tábor. V Praze nás naštěstí čekala posila na hlídání dětí, teta Iva. A v 11 hodin jsme už v klidu vybalovali zavazadla do skříní v pokojíku na táborském předměstí.

Začínal podzimní slunečný den a my zamířili se složkami do nedaleké Baobab dílny. Je to prostor pro čtení, workshopy, občasná promítání, výstavy, ale hlavně je to prodejna knih místních nakladatelů Baobab. Ať tam člověk zamíří v kteroukoli dobu je plno – plno lidí, plno plakátů, plno knih všude kolem. Velmi rušné pracovně prodejní místo se zahrádkou a automatem na kávu. Stěny dílny byly prostorem pro naši výstavu. Dlouho jsme se nerozmýšleli a prázdné zdi vytapetovali plakáty, rozvěsili naučné tabule a grafiky a pokud se na stěně náhodou objevil volný čtverec okamžitě jsme jej umlčeli drobnou pohlednicí. Dílna v dílně. Hotovo.



V této místnosti zároveň probíhalo v 18 hodin zahájení Tabooku. Jako prvního hosta Karola Sidona představila hlavní pořadatelka festivalu Tereza Horváthová. Do Baobabí dílny se nahrnulo víc lidí, než prostor dovolil a my jsme tak byli přirozeně vytlačeni na zahrádku a dále pak do úzkých uliček táborských. Od doby, co máme děti pro mě kulturní život končí kolem 18-19 hodiny a tak tomu bylo i v den zahájení Tabooku. Na pokoj jsme si alespoň odnesli Tabook Baedeker 015, knižního průvodce festivalem, letmé a zábavné seznámení s čím se tu člověk může setkat. Bylo nám hned jasné, že celý, ohromně bohatý program nestihneme, ale Baedekr alespoň nasměřoval naše krkoky k akcím, které se stihnout daly.

V pátek ráno jsme byli pozváni na prezentaci nakladatelů ve vinárně Thir. Další příjemný prostor v křivolakých táborských ulicích. Na prezentaci se sešla velká jména evropských nakladatelů jako např. Nobrow (GB), Tierry Magnier (FR), Planeta Tangerina (PT), Artforum (SK), ale i menší vydavatelé jako německé seskupení Pin-on nebo my. Byla to zajímavá podívaná, na které jsme se ocitli možná trochu omylem, neboť až tak úplně nakladatelé nejsme, ale pro nás to bylo velice obohacující.

A pak už jsme zamířili ke Kotnovské sýpce, kde jsme měli svůj prodejní stánek. Sýpka, rozlehlá budova bývalého pivovaru, byla zatím nejlepším místem, kam se festival za čtyři roky svého pořádání, posunul. Dřevěné podlahy i stropy, volné členění místností, přednáškový sál. Půdní prostor byl určen pro velkorysou výstavu dřevořezu řezaných motorovou pilou skupiny Klyzma, ale i jemnější práce Katy Couprie a sexy grafiky Lipských Pin-on. V přízemí sýpky pak byla dílna pro děti a na nádvoří divadla, koncerty, stánky s občerstvením. Vše hezky propojené.



Společně s luxusním počasím a světelným nápisem TABOOK na komíně, vytvořila sýpka parádní festivalové zázemí jak pro prodejce, tak pro návštěvníky. Každoročně objevujeme díky Tabooku v Táboře nová, zajímavá místa, kyždý rok si připadáme jako v novém městě.

Martin většinu času strávil prodejem ve stánku. Ale nebyla to v žádném případě „nuda největší“. Prodejci se mezi sebou navštěvují, vyměňují knihy i kontakty. A tak se teď už kamarádíme kromě našich oblíbených Kudlawerkstatt nebo NaPoli i s Anou z Bylo nebylo nebo německými Pin-on. I mezi nakupujícími, které tvoří z velké části výtvarínci, spisovatelé nebo učitelé nacházíme spřízněné duše. Mohli jsme se alespoň letmo seznámit s Danielou Olejníkovou, od které máme oblíbenou knížku Liek pre Vĺčika.



Přímo ze svého stánku mohl také Martin sledovat kreslířskou show TAK I TAK, excelentně moderovanou Ladislavem Čumbou, na které se mihli výtvarníci jako Juraj Horváth, Svätopluk Mikyta, Blex Bolex, Alžběta Zemanová, Chrudoš Valoušek aj.

Já jsem s dětmi dvakrát neúspěšně navštívila dětskou samizdatovou dílnu, která byla neustále zaplněná. A není se co divit, koho by nebavilo být spisovatelem a naťukat si svůj text na starém psacím stroji a pak jej doplnit ilustrací ručně rytou i tištěnou?! Co se dá dělat, zamířili jsme na divadla – Safírová hlava spolku Handa Gote a stihli jsme i kufříkovou pohádku vyprávěnou přímo Markou Míkovou.

Tabook, prodejní festival či spíše svátek knihy je už teď tak oblíbenou a vyhlášenou akcí, že sýpkou neustále proudily davy. Až jsme měli místy pocit, že nakupující procházeli stánky jako ve velkém nákupním centru, kde člověk stihne prohlédnout akorát obálku a cenu. I přesto je Tabook událostí, která nemá u nás obdobu a kdo se alespoň trochu zajímá o knihy a literatura, tak tam prostě musí být.

Týden nato se v Olomoci konala obdobná knižní přehlídka LITR. A hned se proto nabízí začít tyto akce srovnávat. My se ale nepohybujeme v oblasti vítězů a poražených, takže psaní o Litru začnu tím, že šlo o velmi vydařenou knižní přehlídku, ale úplně jiným způsobem než Tabook.

První ročník Litru byl komorní festival pro milovníky nizkonákladových knih a publikací na pomezí knižního žánru. Představil něco kolem dvaceti vybraných tvůrců zabývajících se knihvazbou, uměleckými časopisy, tisky, drobnými knihami, ziny, grafikami. Litr se zaměřil na mladého diváka a nabízel převážně začínající tvůrce. V historické budově na Wurmově ulici nedaleko centra se vcházelo dřevěnými vraty na nádvoří. A tam už bylo vidět, že v prvním patře na ochozu i uvnitř to žije. Na improvizovaných stáncích z dřevěných palet byli rozloženi první prodejci. U Bylo nebylo jste si mohli hned u vchodu koupit dvacet deka Jiráska. Pak následovali mladí Umprumáci Take take take a na chodbě jsme se usídlili také my a NaPoli. Přes chodbu se dále vstupovalo do příjemně vytopeného freskového sálu, kde byli další jako např. Časopi X, Kudlapress, Ilustrátorka Z Lesa, Michaela Slaninková s ručně vázanými tlustými zápisníky nebo také Moin Moin, která se večer postarala o hudební produkci. Po setmění si každý mohl u svých knih rozsvítit lampičku. Poklidná, skoro vánoční atmosféra tak doslova lákala k prohlížení a čtení. Během třídenního veletrhu měl každý prodejce také vlastní prezentaci a někteří i workshop. My jsme se tématicky vytasili s Bojtkami a knihvazbou pro děti. Pro nás to byla zábava a příchozí si to očividně taky užili.

Díky dobré propagaci a určitě i díky hezkým plakátům a svěží grafice měl festival hojnou účast. Lidé volně procházeli, zastavovali se, listovali, vyptávali a nakupovali.
Velké díky organizatorům (jedná se zároveň o spolutvůrce Olomocké přehlídky animovaného filmu PAF). A poklona patří i do Tábora.

Tak a my si jdeme konečně přečíst něco z dovezené podzimní nadílky, začnu asi katalogem k výstavě Pavly Malinové, ale s večerem budu přecházet na dětskou notu a čeká nás Kuba Tuba Tatubahn, novinka Jany Šrámkové a Filipa Pošivače.

(některé fotky jsme si vypůjčili z facebooku Tabooku některé z Litru. Děkujeme, snad jsme tím nikoho nenahněvali)

zařazeno pod: novinky | vložil admin dne 14 října, 2015